Spory o dědictví patří k nejtrpčím rodinným konfliktům – a v drtivé většině jim šlo předejít kvalitně sepsanou závětí. Občanský zákoník dnes nabízí výrazně více možností než dřív, jen je třeba je dobře využít.
Formy závěti
Závěť lze sepsat vlastní rukou (holografní), jako notářský zápis nebo před svědky. Notářský zápis je nejbezpečnější – závěť je uložena v Centrální evidenci závětí, nelze ji ztratit ani zfalšovat. Pro neobvyklá ustanovení (např. odkaz konkrétní věci nebo částky) ji vždy doporučujeme.
Neopominutelní dědicové
Nezletilí potomci musí dostat alespoň polovinu zákonného podílu, zletilí čtvrtinu. Pokud jim závěť nic neodkáže, mohou se domáhat tohoto povinného dílu. Lze jim odkázat například jen peníze a zbytek majetku směřovat k jiným osobám.
Vydědění
Z přesně vymezených důvodů (zanedbání pomoci, vedení nezřízeného života, odsouzení pro úmyslný trestný čin) lze potomka vydědit a zbavit ho i povinného dílu. Důvod musí být v závěti přesně popsán a v praxi je často napadán – proto doporučujeme notářský zápis.
Dědická smlouva – závazná za života
Na rozdíl od závěti je dědická smlouva závazná pro obě strany – zůstavitel ji nemůže jednostranně změnit. Hodí se tam, kde si chce zůstavitel například výměnou za odkaz zajistit doživotní péči nebo užívání nemovitosti.